Report k 1/2025

Ahoj, přátelé našeho neřízeného střelce Apofyse,

Pokud by měl Apofys shrnout leden jedním slovem, bylo by to „tragédie“. A ne, nemluvíme o žádném dramatickém příběhu! Mluvíme o tom, že zmizel vánoční stromeček…

V prosinci si Apofys založil pod stromkem vlastní rezidenci, kterou okupoval téměř celý den! Byl tam doma. Vánoční světýlka mu dělala tu správnou atmosféru, kolem voněl balicí papír a občas spadla ozdoba, kterou mohl honit po bytě… život byl perfektní. Jenže pak nastala osudná chvíle… stromeček zmizel!

A tak nastalo období smutku. Apofys bloumal po místnosti, zvažoval právní kroky a hledal nový smysl života. A protože prázdnota pod stromkem ho ničila, rozhodl se, že novým vánočním místem se stane prostor pod stolem.

Ano, pod stolem! Místo, které celou dobu ignoroval, najednou získalo novou hodnotu. Dával tomu šanci. Položil se tam s výrazem: „Dobře, není to ono, ale třeba se to časem poddá.“ Jenže co si budeme povídat… stůl nesvítí, nemá ozdoby a nikdo kolem něj nerozbaluje dárky…

A tak Apofys přešel do další fáze, smíření. Po několika dnech pochopil, že Vánoce už letos nevrátí a my mu slíbili, že se zase vrátí dřív, než si myslí.

Když zrovna nepřemítal nad ztrátou svého stromku, běhal jako šílenec, hledal nové způsoby, jak využít svůj nevyčerpatelný přebytek energie a občas na nás koukal s pohledem „Tak kdy už bude zase prosinec?“

Díky Vám, jeho virtuálním rodičům, se i přes těžké lednové období pomalu vyrovnal s realitou a znovu našel smysl života (tedy sprinty, skoky a shazování věcí).

Mějte se krásně a pamatujte! Pro Apofyse už teď odpočítáváme dny do dalšího Štědrého dne!

Váš tým Šklíby