Report k 3/2026

Ahoj, milí virtuální rodiče, tady Apofys.

Hele, já už fakt vyhlížím jaro. Sedím u okna jak důchodce na lavičce a sleduju, co se venku děje. Ptáci, lidi, vítr… všechno mě zajímá. A hlavně si u toho říkám „No tak už by to chtělo trochu tepla, ne?“ Protože jakmile bude hezky, tak se se mnou roztrhne pytel. Zatím to ve mně jen bublá!

A tak si tu energii vybíjím aspoň doma. Nedávno jsem si třeba řekl, že skočím na škrabadlo. Normální věc. Jenže jsem to vzal tak poctivě, že se to celé málem převrátilo. Já nahoře, škrabadlo se kýve… chvilka napětí… ale ustál jsem to. Samozřejmě. Jako vždycky!

Taky tu máme novou zábavu… paní uklízečku. To je pro mě úplný seriál. Sedím někde bokem, sleduju každý její krok a snažím se přijít na to, co to vlastně dělá. Chodí sem, chodí tam, něco uklízí… já na ni koukám jak detektiv a dělám, že tam vůbec nejsem. Ona mě ale většinou vidí. No co!

Takže březen probíhal takhle… Já u okna, plánuju velký venkovní návrat, občas málem zbořím škrabadlo a mezi tím špehuju uklízení!

Moc vás zdravím a děkuju, že na mě myslíte. Fakt si to tady užívám… ale jaro už by fakt mohlo dorazit!

Váš Apofys

Váš tým Šklíby