Report k 4/2025

Ahoj, přátelé Apofyse,

Kdo čekal, že se Apofys po zimě trochu zklidní, odpočine si, zpomalí?
Tak ten… absolutně nezná Apofyse.
Duben? To byla jeho zkušební jízda na jaro! A řekněme si rovnou… zkušební jízda bez brzd.

Ráno vylezl ven jako by ho vystřelili z katapultu, běžel sem, tam, nahoru, dolů, přes plot, kolem květináče, skočil do vzduchu, zakopl o vlastní ocas a běžel dál. Nikdo neví proč. Ani on neví proč. Ale běžet bylo třeba.

Jednou jsme ho zahlédli, jak mizí za okapem. Okap byl zavřený. Neptejte se nás, jak se tam vešel.
Apofys se totiž dokáže teleportovat skrz pevné překážky. Pravděpodobně trénuje na nějaký kočičí triatlon s parkourem, lezením a olympiádou v ničemnedělání, ale jen ve spánku.

A když se zrovna neběhalo? Ležel jako vyměněný. Tvářil se naprosto unaveně, oči přivřené, jazyk lehce venku… a my jsme se dojímali.
Jenže pak…mrknutí, otočka a letmý sprint přes kuchyň s výskokem na škrabadlo.
„Už jsi mě litoval? Tak koukej, jdu na druhé kolo!“

Díky Vám, jeho úžasným virtuálním rodičům, mohl Apofys dál provozovat svoje šílené jarní běhací rituály, tréninkové závody, ninja triky a rozvalování se po výkonu.
A my jen s úsměvem sledujeme, jak se z něj stává neřízená jarní střela s kožíškem a tou nejroztomilejší ulítlostí na světě!

Mějte se krásně a kdyby Vám někdy doma někdo prosvištěl pod nohama, málem Vám shodil vázu a pak si lehl, jako že „já nic“, víte, co se stalo...

Váš tým Šklíby