Report k 4/2026

Ahoj, milí virtuální rodiče, tady Apofys… teda střela, jak chcete.

Já vám to řeknu rovnou, mě už chytlo jaro. A jakože pořádně. Já prostě lítám. Fakt. Z jednoho místa na druhé, tam zpátky, mezitím skok, otočka, sprint… a pak zase znova. Já mám pocit, že mám v sobě motor!

Nevím, odkud se ta energie bere, ale je jí hodně. A musím ji někde vybít. Takže běhám, skáču, testuju, co všechno se dá rozjet naplno. Občas se to možná trochu vymkne… no dobře, občas víc.

Třeba ta váza. Byla na stole. Já jsem běžel kolem… a najednou nebyla na stole. Spadla. Rozbila se. Všichni se otočili… a já? Já jsem seděl opodál a dělal, že o ničem nevím. Úplný klid. Nevinnost sama.

Ale myslím, že mi to moc nevěřili. Prej „Apofys, kdo jinej?“ No… nevím, fakt.

Každopádně duben u mě jede na plné obrátky. Já lítám, svět nestíhá a občas něco nevydrží na svém místě. Ale co, aspoň je sranda.

Moc vás zdravím a děkuju, že na mě myslíte. Já jdu… no kam jinam než zase běhat.

Váš Apofys
Váš tým Šklíby