Report k 6/2026

Milí virtuální rodiče,

musím vám povyprávět, jak jsem si užil červen. Myslím, že kdyby se uděloval titul ředitel letních rošťáren, bez váhání bych ho získal právě já! Jakmile se oteplilo, rozhodl jsem se, že obyčejné dny jsou nuda a začal jsem si vymýšlet vlastní zábavný program. A musím říct, že jsem se opravdu nenudil!

Moje nejoblíbenější červnová zábava byla schovávat se ve vysoké trávě a tvářit se jako neviditelný lovec. Byl jsem přesvědčený, že mě nikdo nemůže objevit. Jenže z trávy mi prý vždycky vykukovala dvě zvědavá ouška a špička ocásku. Když kolem prošli a pozdravili mě, byl jsem trochu překvapený. Vždyť moje maskování bylo přece naprosto dokonalé… nebo alespoň jsem si to myslel.

Jakmile se někdo vydal na zahradu, okamžitě jsem přispěchal zjistit, jestli náhodou nezačíná nějaké dobrodružství. Doprovodil jsem je pár kroků, všechno pečlivě očichal, zkontroloval a pak jsem se rozběhl za motýlem. Tentokrát mi sice zase uletěl, ale jsem si jistý, že příště už mi neunikne!

Samozřejmě jsem nezapomínal ani na mazlení. Přiběhl jsem si pro podrbání, chvíli spokojeně vrněl a pak jsem zase odběhl za dalším „důležitým úkolem“. Občas mám pocit, že si lidé myslí, že mám svůj den dopředu naplánovaný. A možná mají pravdu… jen jim ten plán neukazuji!

Červen byl pro mě plný smíchu a drobných lumpáren. Já totiž věřím, že i z úplně obyčejného dne se dá udělat skvělá zábava, když člověk… tedy kocour… zapojí trochu fantazie!

Na závěr vám chci z celého svého kočičího srdce poděkovat. Díky vaší podpoře si můžu užívat bezpečný domov, spoustu her, mazlení a každý den objevovat něco nového. Jsem moc rád, že vás mám.

Váš Apofys