Report k 5/2026

Ahoj, milí virtuální rodiče, tady Baba.

Květen byl pro mě spíš klidnější měsíc. Poslední dobou totiž potřebuju o něco více odpočinku než dřív. Moje tělíčko už není nejmladší a občas mi připomene, že mám za sebou opravdu dlouhou životní cestu.

Lidé kolem mě teď dávají velký pozor na to, jak se mi daří. Jezdím na pravidelné kontroly srdíčka, dostávám léky, speciální krmení a pečlivě sledují, jestli je všechno v pořádku. Dokonce mi počítají i nádechy.

Moje srdíčko si totiž usmyslelo, že bude potřebovat trochu více pozornosti, a ani ledviny už nefungují úplně jako za mlada. Naštěstí na to nejsem sám. Všichni dělají maximum pro to, abych se cítil dobře a mohl si užívat každý další den. A já si ho opravdu užívám.

Možná už nejsem ten kocour, který by měl potřebu pořád někam spěchat. Mnohem raději si najdu pohodlné místečko, natáhnu se a odpočívám. A víte co? Vůbec mi to nevadí. S věkem člověk zjistí, že štěstí se často schovává v těch nejobyčejnějších věcech. V měkkém pelíšku, plné mističce, známém hlase nebo pohlazení.

Chtěl bych vám poděkovat, že na mě myslíte a že mě podporujete. Díky vám se mi dostává péče, kterou potřebuju, a já tak můžu dál spokojeně trávit své dny mezi lidmi, kteří mě mají moc rádi.

Myslím, že si ještě trochu zdřímnu. A kdybyste mě náhodou hledali, nejspíš mě najdete přesně tam, kde bývám nejraději.

V klidu, v teple a v bezpečí.

Váš Baobab