Report k 3/2026

Ahoj, milí virtuální rodiče, tady Bulva.

Já vám nevím, ale mám pocit, že já jsem taková… celebrita. Neříkám to nahlas. Jen to tak nějak vím.

Březen jsem začala velmi nenápadně. Lehla jsem si doprostřed místnosti. Ale ne jen tak. Já se totiž umím rozvalit tak, že to vypadá, jako kdyby někdo hodil chlupatý koberec na zem a nechal ho tam žít vlastním životem. Lidi kolem mě chodí, obcházejí mě a občas se jen zastaví a řeknou „Bulvo… ty jsi zase jak koule.“ Ano. To jsem já.

Pak jsem měla takové období, kdy jsem si říkala, že budu dělat společnost. Sedla jsem si vedle člověka, koukala na něj… a koukala… a koukala. Bez mrknutí. Tak dlouho, dokud nezačal mít pocit, že by možná měl něco udělat. Třeba mě podrbat. Nebo mi dát pamlsek. Funguje to překvapivě dobře.

A pak přišla moje oblíbená disciplína..nicnedělání, ale s efektem!! Ležím, ani se nehnu, ale všichni o mně ví. Stačí se jen trochu pohnout, protáhnout tlapku nebo otočit hlavu… a hned je kolem rozruch. Někdo se přijde podívat, někdo se zasměje… prostě show.

Takže březen u mě probíhal klasicky. Já ležím, jsem krásná a svět se točí kolem mě. Jak má!

Moc vás zdravím a děkuju, že na mě myslíte. Já si to tady zatím budu dál užívat… jako správná hvězda.

Vaše Bulva
Váš tým Šklíby