Report k 4/2026

Ahoj, milí virtuální rodiče, tady Bulva.

Tak si představte… já jsem se nechala učesat. Dobře, dobře… „nechala“ je možná silné slovo. Spíš jsem to chvíli tolerovala. Protože je jaro, že jo. Prý je potřeba vypadat nějak reprezentativně. Já s tím úplně nesouhlasím, ale budiž. Chvíli jsem vydržela… a pak jsem dala jasně najevo, že stačilo.

Jakmile bylo hotovo, šla jsem si to vynahradit ven. Dlažba na zahradě, sluníčko, klid… lehla jsem si a bylo mi úplně skvěle. Nikdo mě nečešes, nikdo po mně nic nechce, jen já a moje pohodlí. Tohle je život.

A pak přišla ta moje zvláštní chvilka. Seděla jsem, koukala na vás… a začala jsem na vás ukazovat tlapkama. Jednou, dvakrát… prostě jsem si jela svoje. Vy jste na mě koukali, já na vás… a do teď vlastně nikdo neví, co jsem tím chtěla říct. Možná jsem něco chtěla. Možná jsem jen zkoušela, co to udělá. Těžko říct.

Takže duben u mě? Trocha nucené krásy, hodně sluníčka a pár nevyřešených záhad.

Moc vás zdravím a děkuju, že na mě myslíte. Já si jdu zase lehnout… učesaná neučesaná!

Vaše Bulva
Váš tým Šklíby