Report k 5/2026

Ahoj, milí virtuální rodiče, tady Bulva!

Květen byl měsícem plným důležitých povinností. Ono si totiž spousta lidí myslí, že být krásná je jednoduché! Jenže to není pravda. Krása vyžaduje čas, soustředění a pravidelné kontroly okolí!

Jednoho dne jsem například na zahradě objevila hadici. Sedla jsem si k ní a pozorně ji sledovala. Vypadala velmi zvláštně. Taková dlouhá, stočená a úplně tichá. Čekala jsem, co udělá… neudělala nic.

Čekala jsem dál. Pořád nic! Začínám mít podezření, že zahradní hadice jsou vlastně dost nudná stvoření.

Když jsem zrovna nehlídala podezřelé předměty, věnovala jsem se své další oblíbené činnosti. Procházkám po zahradě. Máme tam vysazené túje a já jsem si mezi nimi vytvořila vlastní promenádu. Pomalu jsem se procházela sem a tam a musím říct, že mi to velmi slušelo! Nevím, jestli mě někdo obdivoval, ale kdyby ano, vůbec by mě to nepřekvapilo.

A také jsem přišla na jednu velmi důležitou věc! Když si sednu na kraj gauče nebo křesla, začnu vrtět ocáskem a dostatečně nahlas oznámím světu své přání, často se stane malý zázrak. Objeví se dobrota!

Nejdřív jsem si myslela, že je to náhoda. Jenže pak se to stalo znovu. A znovu. Takže jsem dospěla k závěru, že jsem lidi konečně naučila správně reagovat. Je hezké vidět, že se stále učí!

Takový byl můj květen. Trochu zahradního výzkumu, trochu elegance mezi tújemi a trochu výchovy lidí. Prostě měsíc přesně podle mého gusta.

Děkuji vám, že na mě myslíte a podporujete mě. Teď už vás pozdravuji z gauče, kde mám ještě nějakou práci. A jsem zvědavá, co přinese červen. Třeba další dobroty. To by se mi líbilo.

Tak zase příště!
Vaše Bulva