Report k 6/2026

Milí virtuální rodiče,

musím vám povyprávět, jak jsem si užila červen. Myslím, že kdyby se udělovala cena za největší osobnost Šklíby, nejspíš bych si ji odnesla já. A upřímně? Trochu bych se divila, že jste si toho všimli až teď. O tom, že jsem hvězda, totiž nemám nejmenší pochybnosti!

Jakmile se někde něco dělo, samozřejmě jsem byla u toho. Ne snad proto, že bych musela pomáhat… ale někdo přece musí mít dokonalý přehled. Našla jsem si to nejlepší místo, pohodlně se usadila a bedlivě sledovala, co všichni dělají. Občas jsem měla pocit, že bych jim měla dát pár dobře míněných rad, ale nakonec jsem je nechala pracovat.

Teplé červnové dny jsem si užívala opravdu naplno. Sluníčko? To mám ráda. Příjemný vánek? Ještě lépe. A pohodlné místečko k odpočinku? To si umím najít během několika vteřin. Jakmile jsem se ale jednou pohodlně uvelebila, běda tomu, kdo mě chtěl vyrušit! Stačil jeden můj pohled a každý hned pochopil, že právě teď mám důležitější program..odpočinek!

Největší zábavu jsem ale měla, když kolem mě někdo prošel. Nenápadně jsem natáhla tlapku, lehce se dotkla nohy a čekala, co bude. Většinou se každý okamžitě otočil, zatímco já jsem se tvářila naprosto nevinně, jako bych o ničem nevěděla. Přiznávám se, že mě tahle hra opravdu baví.

Samozřejmě jsem nezapomněla ani na mazlení. Když jsem měla náladu, přišla jsem si pro podrbání, hlasitě se rozvrněla a užívala si každou chvilku pozornosti. Pak jsem se zvedla, důležitě odešla a pokračovala ve své každodenní kontrole, jestli je u nás všechno přesně tak, jak má být!

Myslím, že jsem všem znovu připomněla, že někdy není potřeba dělat nic mimořádného, aby člověk… tedy kočička… vykouzlil úsměv na tváři. Někdy úplně stačí být prostě sama sebou!

Na závěr vám chci z celého svého kočičího srdce poděkovat. Díky vaší podpoře si můžu užívat bezpečný domov, spoustu péče, pohodlí i mazlení. Jsem moc ráda, že vás mám.

Vaše Bulva