Report k 11/2025

Ahoj, přátelé naší Cetkie,

Konec listopadu si tahle dáma užila přesně po svém… tichá, elegantní… a přitom neuvěřitelně zábavná, když se na ni člověk dívá pozorněji. Jednoho dne jsme ji načapali na okně, jak sedí naprosto nehnutě a kouká ven, jako by řešila vážné životní otázky. Ale když jsme přišli blíž, zjistili jsme, že jen sleduje jednu jedinou padající větvičku. S výrazem „pojď sem, já tě mám přečtenou“.

Pak předvedla svůj tradiční listopadový talent… nenápadné objevení se přesně tam, kde ji nikdo nečeká. Třeba v pracovně za květináčem. Seděla tam jako socha, absolutní klid, jen oči jí svítily jak dvě lednové lampičky. A když jsme ji objevili? Udělala, že tam teda rozhodně neseděla kvůli stalkování můry na stropě.

Na zahradě se proměnila v malou lovkyni. Ale ne takovou tu dramatickou… spíš „Cetkie styl“. Seděla v trávě, nenápadná jako stín, pozorovala každý pohyb… a pak se rozhodla, že je únava silnější a prostě si tam lehla. Celý plán lovu zrušen. Konec hlídky, jde se spát.

A aby toho nebylo málo, v obýváku nám několikrát předvedla její oblíbený trik! Nenápadné připlížení a tiché posazení se vedle nás. Ne kvůli mazlení (to je jen někdy a jen když chce ona), ale proto, aby měla přehled. A občas nám věnovala ten její pohled „já vás mám tady všechny pod kontrolou“.

Taková byla Cetkie na konci listopadu… tichá pozorovatelka, nenápadná komediantka a dáma, která dokáže být vtipná, i když se vlastně moc nesnaží.

Váš tým Šklíby