Report k 8/2026

Ahoj, moji milí virtuální rodiče,

srpen jsem pojala trošku sportovně! Máme totiž v ložnici běžecký pás a já jsem si řekla „Cetkie, léto je tady, musíš se udržovat fit!“ Tak jsem si na něj pěkně sedla, jako kdybych právě čekala, až mi někdo zmáčkne START. Jestli jsem opravdu běžela? Prosím vás… jsem modelka, ne maratonec! Stačí, že jsem na pásu vypadala sportovně. To se taky počítá, ne?!

Pak jsem se zase vrátila ke své hlavní profesi… být krásná. Jednou jsem si sedla do křoví, dala uši dozadu a s tou mojí bengálskou srstí jsem najednou vypadala jako pořádná šelma! Všichni na mě začali koukat. Chvíli jsem si říkala „No konečně někdo poznal, jak jsem nádherná!“ Jenže oni koukali nějak dlouho… „Co je?! Nikdy jste neviděli kočku?“ Začínalo mě to trochu znervózňovat, tak jsem raději pokračovala ve své póze a dělala, že jsem divoká šelma, které je úplně všechno jedno!

A protože správná dáma musí mít přehled o tom, co se doma děje, našla jsem si ještě jedno strategické místo… venkovní schody. Sedla jsem si pěkně za ně, vykukovala ven a sledovala, co všichni vyvádějí. Oni si asi mysleli, že je nevidím... No dovolte! Já viděla úplně všechno. Kdo jde kolem, kdo co dělá a hlavně kdo se zase někde motá, kde nemá. „Cetkie, co tam děláš?“ Pšššt… jsem v utajení!

Takže můj srpen byl ve znamení sportu, modelingu a tajných operací. Běžecký pás jsem sice nepokořila, ale zato jsem pokořila křoví, schody a všechny, kteří se na mě příliš dlouho dívali. Zkrátka běžný život jedné kočičí princezny. A teď mě omluvte, mám důležitou schůzku… se zrcadlem!

Tým Šklíby a Cetkie