Report k 4/2026

Ahoj, milí virtuální rodiče, tady Iorek.

Tak konečně… DUBEN! Já jsem se dočkal. Jakmile se oteplilo, vyrazil jsem ven a hned jsem pochopil, že tohle je moje chvíle. Chodil jsem po chodníku jak model na přehlídce. Pomalu, elegantně, hlava nahoře… no prostě jsem si to dával. Kdyby tam byla hudba, tak jsem normálně točil kolekci jaro/léto.

Samozřejmě jsem všechno musel prozkoumat. Každý kout, každou vůni, každý list. Chvíli jsem šel, chvíli jsem se zastavil, chvíli jsem dělal, že jsem strašně důležitý… a pak zase pokračoval. Prostě venkovní život, jak má být.

A pak přišel moment, na který asi jen tak nezapomenete. Nějak jsem se unavil, tak jsem si šel lehnout… a vybral jsem si k tomu kočičí záchod. Ano. Přesně tam. Lehl jsem si, usnul a ještě k tomu s otevřenou pusou. Úplně tvrdý spánek. Prý to bylo hrozně vtipné. Já o tom samozřejmě nevím, já jsem spal jak miminko.

Takže duben u mě? Venek, styl, modelkování… a pak totální odpadnutí na místě, kde by to nikdo nečekal.

Moc vás zdravím a děkuju, že na mě myslíte. Já jdu zase ven… nebo spát. Podle nálady.

Váš Iorek
Váš tým Šklíby