Report k 7/2026

Milí moji virtuální rodiče,

tak jsem vám zase přišel povyprávět, co jsem v červenci dělal. A jestli čekáte nějakou velkou kočičí akci, musím vás zklamat! Já jsem totiž zjistil, že po tom červnovém pracovním nasazení v pracovně je nejlepší kariérní postup… nic nedělat!

V červenci jsem si proto pořádně užíval léto. Našel jsem si různá místa, kde se dalo pohodlně ležet a postupně jsem je všechna otestoval. Některá byla dobrá, některá výborná a u některých jsem se rozhodl, že tam budu ležet tak dlouho, dokud mě někdo nepřijde vyrušit. A samozřejmě přišel! Lidé mají totiž zvláštní potřebu rušit kočku právě ve chvíli, kdy je konečně dokonale pohodlná…

Když jsem zrovna neležel, rád jsem pozoroval, co se kolem mě děje. Stačilo si někam sednout a měl jsem program. Někdo prošel, někde se něco šustlo, jiná kočka se rozhodla někam běžet… a já jsem všechno poctivě sledoval. Nemusel jsem se přece účastnit úplně všeho. Někdy je mnohem lepší být jen divák!

Samozřejmě jsem si nechal čas i na mazlení. Když jsem měl náladu, přišel jsem se připomenout, nechal se pořádně podrbat a zase jsem si šel po svém. Člověk musí umět správně rozdělit svůj den mezi mazlení a odpočinek. To je základ spokojeného života!

Takže takový byl můj červenec. Žádné zbytečné honění, žádné velké pracovní nasazení. Jen léto, pohodlí, dobrý výhled a lidé, kteří mě občas přišli pomazlit. A upřímně? Mně to úplně stačí.

Děkuju, že na mě pořád myslíte a že jste moji virtuální rodiče. Posílám vám jedno pořádné vrnění.

Váš Iorek