Report k 3/2025

Ahoj, přátelé Sansy,

tak tohle jsme vážně nečekali. Sansa, ta naše tichá dáma s výrazem “já nic, já kočka”, se nám v březnu pořádně vybarvila! A to doslova i obrazně, protože máme fotku. Důkaz. Zločin století.

Jednoho krásného dne, když jsme nic netušíce procházeli kolem kuchyně, zahlédli jsme podivný pohyb u otevřených dveří špajzky. Pomalu jsme nakoukli dovnitř a… tadá! Tam stála Sansa. Nenápadně. A OLIZOVALA SE.
Výraz měla nevinný jako čerstvě narozené kotě, ale ten jazyk přes celý čumák mluvil za vše. Jestli to mělo být “Já nic neměla, jen jsem se šla projít kolem mouky” tak sorry, nebereme.
A ano, podařilo se nám ji vyfotit! Takže pokud někdo hledá kočičí verzi lupiče s přistižením při činu, tady je!

Ale to nebylo všechno. Sansa se totiž rozhodla, že březen pojme ve velkém stylu. Na terase si zřídila pozorovací stanoviště za škrabadlem, odkud nás pravidelně sledovala. Jen oko, packa a ucho čouhalo, naprostý profesionál. Vypadala, že čeká na tajný šifrovaný signál ke startu mise „Operace Kapsička“.

A když zrovna neloupila nebo nešpehovala, ležela v paprscích sluníčka a hrála si na bohyni. A nebudeme lhát – vypadala při tom naprosto fantasticky. Celá osvícená, chlupy se jí leskly a výraz říkal „Ano, ano, takhle si mě představujte, uctívejte, ale nerušte.“

Díky Vám, jejím skvělým virtuálním rodičům, měla Sansa v březnu všechno, co potřebuje! slunce, tajné mise, pohodlí a lehkou kuchyňskou kriminalitu.
A my už teď víme, že Sansa není jen krásná, ona je taky pěkně mazaná!

Mějte se krásně a kdybyste někdy přišli do kuchyně a našli prázdnou špajz a kočku, co se jen „tak náhodou“ olizuje, nezoufejte. Vítejte v Sansině klubu.

Váš tým Šklíby