Report k 11/2025

Ahoj, přátelé našeho Sinclaira,

Konec listopadu se nesl v duchu chladného počasí, ale Sinclair měl úplně jiné starosti! Především svoje hračky, svoje pohodlí a svoje malé každodenní rituály. Tento měsíc byl ve své nejroztomilejší formě… a občas i v té nejvtipnější.

Začneme jeho nejoblíbenější listopadovou činností… péče o hračky. Sinclair má jasné pravidlo: cokoli, co připomíná hračku, je jeho. A podle toho to také vypadalo. Chodil po domě, sbíral všechny předměty, které byly byť jen vzdáleně měkké nebo pohyblivé, a nosil je na jednu hromádku, o které byl přesvědčen, že je to jeho pokladnice. Kdyby měl truhlu, už ji dávno zamkne na sedm závor.

Aby toho nebylo málo, jednoho dne jsme ho našli, jak sedí u prázdné misky a tváří se, že tam ještě před dvěma minutami určitě něco bylo. Pohled měl tak přesvědčivý, že jsme téměř začali hledat, jestli ta granule nezmizela dírou v matrixu.

Na konci měsíce si oblíbil i nové odpočinkové stanoviště… místo u škrabadla, kde se usadil a sledoval dění ve Šklíbě s výrazem „všechno vidím, všechno slyším a všechno si pamatuju“. A pak… usnul. Protože to je Sinclair. Z úplné pozornosti do úplného spánku během dvou vteřin.

A samozřejmě nesmíme zapomenout na jeho zahradní expedice. Vyběhl ven, tvářil se strašně odvážně, přičichl k trávě a okamžitě usoudil, že tohle počasí není úplně pro něj. Takže rychle zpátky dovnitř, nejlépe do pelíšku, kde na něj čekal jeho červený krabík!

Takový byl Sinclair na konci listopadu… hračkový sběratel, miska-detektiv, krátkodobý pozorovatel a profesionální spáč.

Váš tým Šklíby