Report k 4/2026

Ahoj, milí virtuální rodiče, tady Sinclair.

Tak já vám něco řeknu… já už chodím VEN. Jakože fakt. Minulý rok jsem byl ještě takový opatrný nováček, ale teď? Teď už je ze mě skoro dobrodruh. Otevřou se dveře a já: „jo, jdu taky.“ Pomalu, ale s nadšením.

Venku to má jednu obrovskou výhodu. Věci. Spousta věcí. A hlavně věcí, které se dají vzít. Já mám totiž takovou… no dobře, menší úchylku na hračky. Cokoliv najdu, beru jako trofej. Vezmu to, odnesu, položím a koukám na to, jak kdybych právě ulovil něco obrovského. A jsem na sebe fakt hrdý.

Ale nebojte, já jsem pořád ten stejný Sinclair. Ne nadarmo se mi říká Dřímal. Jakmile mám po svých venkovních dobrodružstvích, tak prostě odpadnu. A kde? No ideálně na vás. Klín je klín. Lehnu si, rozvalím se a je hotovo.

A i když už jste si občas říkali, že „Sinclair už by mohl jít dolů“… tak ne. Já tam zůstanu. Protože já jsem spokojený. A když jsem spokojený já, tak byste měli být taky.

Takže duben u mě? Trochu venek a hodně hraček … a pak klasika. Spánek kdekoliv, ale nejlíp na vás.

Moc vás zdravím a děkuju, že na mě myslíte. Já jdu… no asi si zase lehnout.

Váš Sinclair
Váš tým Šklíby